Digitální adresa je typ adresy IP: digitální forma adresy IP
Kopírování v prohlížeči je stejné jako přístup k IP adrese. Digitální adresa odkazuje na digitální geografickou polohu místa v mezinárodní síti digitálních adres.
Digitální adresa odkazuje na digitální geografickou polohu místa v mezinárodní síti digitálních adres
Zadejte digitální adresu přímo do prohlížeče a můžete se dotázat na síťovou geografickou polohu odpovídajícího umístění, což je pouze projev síťové adresy.
Návštěva http://219.239.110.138 v prohlížeči má stejný účinek jako http: // 3689901706
Metoda nahrazení adresy IP digitální adresou je následující:
example：219.239.110.138
Konkrétní postup výpočtu je následující：
219*2563+ 239*2562+110*2561+138*2560=3689901706
219.239.110.138-->3689901706
Převáděná 3889901706 je digitální adresa IP 219.239.110.138
Převod IP adresy/čísla je proces převodu IP adresy (například 192.168.1.1) do její číselné (celočíselné) podoby a naopak.
V tomto kontextu:
IPv4 adresa je 32bitové číslo rozdělené do čtyř oktetů.
Převod na jedno číslo pomáhá s ukládáním, porovnáváním a výpočty.
Efektivní ukládání: Ukládejte IP adresy kompaktně jako čísla v databázích nebo systémech.
Rychlejší porovnávání a řazení: Číselné hodnoty lze porovnávat a řadit rychleji než řetězcové formáty IP adres.
Síťové výpočty: Zjednodušte úkoly, jako je kontrola, zda je IP adresa v rozsahu, výpočty podsítě nebo blokování IP adres.
Standardizace: Některé síťové protokoly a interní systémy vyžadují IP adresy v číselné podobě.
Převod IP adresy na číslo: Vynásobte každý oktet mocninami čísla 256 a sečtěte je.
Převod čísla na IP adresu: Rozdělte 32bitové číslo zpět na čtyři 8bitové segmenty.
Používejte vestavěné funkce nebo knihovny dostupné v mnoha programovacích jazycích (např. ipaddress v Pythonu, inet_aton/inet_ntoa v C, třída IPAddress v C#).
Tuto konverzi použijte při interním ukládání nebo zpracování IP adres a v případě potřeby je zobrazte v čitelném formátu.
Při práci s firewally, routery nebo systémy správy sítě, které vyžadují numerickou manipulaci s IP adresami.
Při návrhu řízení přístupu na bázi IP adres (whitelisting/blacklisting).
Při sestavování **databáze** nebo **aplikace**, které potřebují efektivně ukládat miliony IP adres.
Při implementaci **vlastních síťových funkcí**, jako je ověřování rozsahu IP adres, porovnávání CIDR nebo geolokace na základě rozsahů IP adres.
